Co udělal koronavirus s chudobou v Česku

Jedním ze zásadních dopadů pandemie koronaviru je extrémní nárůst chudoby a nerovnosti. Počet lidí žijících v chudobě se v roce 2020 celosvětově zvýšil o půl miliardy. Hospodářská nerovnost mezi lidmi vzrostla skoro ve všech zemích světa najednou, což se stalo téměř poprvé v historii. Nejedná se však jen o obyvatele nejchudších zemí světa. Tzv. „noví chudí“ často pocházejí z oblastí Asie, kterým se v posledních 30 letech ekonomicky dařilo. Navíc asijské a africké státy nemají tolik prostředků ani tak propracovaný sociální systém, aby mohly svým chudým pomoci.  

Koronavirus se pochopitelně dotkl i příjmů obyvatel. Někteří nemohli vykonávat své povolání kvůli vládním nařízením, někteří byli ze zaměstnání propuštěni, protože zaměstnavatel musel omezit výrobu, a někomu zasáhl do výplaty pobyt v karanténě nebo na OČR z důvodu domácí výuky. V dnešním článku se zaměříme na to, jak koronavirus zasáhl nejchudší část obyvatel a jaký měla epidemie vliv na stav chudoby v Česku

Jak definovat chudobu? 

Pojem chudoba si každý můžeme vykládat jinak. Existuje ale jasná definice tzv. příjmové chudoby. Příjmová chudoba se týká všech, kteří nedosahují měsíčního příjmu, považovaného v konkrétní zemi za dostatečný. Hranice příjmové chudoby se počítá z příjmového rozdělení v ČR a je to přesně 60 % mediánu čistého peněžního příjmu. Zohledněna je i velikost a složení vícečlenných domácností. V roce 2020 se v České republice jednalo o částku 13 640 Kč pro jednotlivce, 20 460 Kč pro dvě dospělé osoby a pro jednoho rodiče s dítětem do 13 let se jednalo o 17 732 Kč.  Podle údajů Agentury pro sociální začleňování hrozila v České republice příjmová chudoba před pandemií přibližně jednomu milionu obyvatel. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie by se dle propočtů toto číslo mohlo zvýšit až o 200 000 osob, tedy o 20 %.  

Na koho krize dopadla nejvíce? 

Některé skupiny obyvatel byly výpadkem příjmů ohroženy více než jiné. Jedná se především o matky samoživitelky. Ty se prakticky ze dne na den ocitly v situaci, kdy kromě svého zaměstnání musely vypomáhat při domácí výuce svých dětí nebo je vzhledem k uzavření školek doma hlídat. Některé mohly vykonávat svou práci v režimu home office a jejich příjem zůstal stejný. Povaha práce nemalé části matek samoživitelek však práci z domu neumožňuje, takže byly odkázány na tzv. ošetřovné, které bylo vyměřeno nejdříve na 60 a následně na 80 % jejich měsíčního příjmu. Kromě snížené výplaty s sebou domácí výuka přinesla i zvýšené náklady v podobě nákupu počítače či notebooku a dalšího vybavení.  

Komplikovaná byla situace i pro zaměstnance ve službách či v gastronomii. Zejména v gastronomii je totiž zažitou praxí, že na výplatní pásce se zaměstnancům objevuje příjem na úrovni minimální mzdy a zbytek se vyplácí nepřiznaně, tzv. na ruku. Ve chvíli, kdy se restaurace uzavřely, byla řada jejich zaměstnanců propuštěna. Když se tito lidé obrátili na úřad práce s žádostí o podporu v nezaměstnanosti, byly jim dávky vypočítávány z oficiální mzdy na výplatních páskách. Zpočátku oboustranně výhodná dohoda se tak později zaměstnancům zle nevyplácí. 

Problém s výpadkem příjmů měli v době uzávěry podniků a služeb také lidé, kteří pracují „na černo“ nebo například formou DPP či DPČ. U DPP se totiž do výše výdělku 10 000 Kč neodvádí sociální pojištění, u DPČ je hranice pro odvody 3 499 Kč. Pokud z příjmu nebylo hrazeno sociální pojištění, nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.  

Růst nerovnosti 

Nejen v Česku, ale po celém světě vzrostla nerovnost mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Lidé s vyššími příjmy totiž častěji vykonávají takové práce, které lze dělat i na dálku, a tak se jich uzávěrka provozoven po ekonomické stránce ve větší míře nedotkla. Na druhou stranu nízkopříjmové skupiny obyvatel často pracují např. jako prodavači nebo v jiných službách a těm nebylo umožněno do zaměstnání chodit. V důsledku toho se propadli do větší chudoby a pomyslné nůžky mezi „bohatými“ a „chudými“ se rozevřely více než kdy předtím.  

Nedostatek úspor a spotřebitelské půjčky 

Pandemie poukázala také na nedostatek úspor českých domácností. Dle doporučení finančních expertů by měly mít domácnosti naspořeno minimálně na tři měsíce dopředu. Právě ti, na které pandemie ekonomicky dopadla, však nemají úspory téměř žádné a od pádu do chudoby je dělí jedna výplata. Tito lidé pak mají největší tendenci svůj nedostatek financí řešit nevýhodnými spotřebitelskými úvěry, které je kvůli neschopnosti splácet mohou stáhnout do dluhové pasti.  

Jaká nás čeká budoucnost? 

Data za rok 2021 ještě nejsou nashromážděna, takže je v současné situaci obtížné cokoliv předvídat. Do hry navíc vstoupily nové mutace viru, které mohou udeřit v další, podzimní vlně. Pokud dojde k dalšímu uzavírání podniků, je možné, že se na hranici chudoby ocitne ještě větší skupina obyvatel než doposud.  

Už teď je však téměř jisté, že se nejchudší vrstvy obyvatel budou z propadu příjmů v roce 2020 a 2021 vzpamatovávat po několik let. Jakékoliv narušení cesty k nalezení finanční rovnováhy může být pro tyto lidi likvidační. Vše také záleží na vývoji ekonomiky a jejím oživení, a to zejména v těch odvětvích, která byla koronavirovou krizí nejvíce zasažena.  

Poskytovat pomoc těm, kdo se ocitli v těžké životní situaci, je hlavním posláním našeho nadačního fondu. Podporujeme lidi znevýhodněné zdravotním stavem či hendikepem, rodinám ve hmotné nouzi i opuštěným seniorům.  

Pokud chcete pomoci i vy, obraťte se na nadaci Algo. Zajistíme, že se váš příspěvek dostane tam, kde je ho skutečně potřeba.