Velký průvodce alimenty: Kolik a kdy dostanete?

Co jsou to vlastně alimenty? 

Alimenty jsou zlidovělým výrazem pro právní pojem výživné. Výživné a vyživovací povinnost byla do roku 2013 zakotvena v Zákonu o rodině, aktuálně ji nalezneme v Občanském zákoníku. Tam se pojem výživné objevuje hned na několika místech, a to zejména v paragrafech 910-923. Občanský zákoník stanovuje tzv. vyživovací povinnost v rodině, nejčastěji ve vztahu dítě-rodič-prarodič.  

Kdo na ně má nárok? 

Nejčastěji se o alimentech hovoří v souvislosti s rozvodem. To ale nevylučuje ani svobodné matky. Ty mají kromě výživného na dítě také nárok na výživné pro sebe. Zákon vyloženě uvádí, že má svobodná matka po dobu dvou let od narození dítěte nárok na výživné a také na příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a s porodem.  

Kolik můžete dostat? 

V mnoha případech výši výživného stanovuje soud. Jejich rozhodovací praxe však byla často velmi nejednotná. Proto Ministerstvo spravedlnosti v roce 2010 publikovalo materiál „Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti“ a to v rámci projektu optimalizace agendy výživného.  

Materiál kromě jiného obsahuje tabulku. V tabulce je rozlišeno, kolik procent z čistého příjmu povinného rodiče můžete dostat, a to vzhledem k věku dítěte. Za čistý příjem se v tomto případě považuje příjem upravený o odpočty za daně, sociální a zdravotní pojištění a jeho výše se určuje jako průměr za předcházejících 6–12 měsíců.  

Tabulka je rozdělena do 5 kategorií  

  • V první kategorii je věk dítěte 0–5 let a nárok na podíl z čistého příjmu je 11–15 %.  

  • Do druhé kategorie patří děti ve věku 6–9 let, při čemž je procentuální nárok z příjmu 13–17 %.  

  • Třetí kategorie je určena pro děti ve věku 10–14 let a této kategorii náleží 15–19 % z příjmu povinného rodiče.  

  • Do čtvrté kategorie spadají děti ve věku 15–17 let a procentuální nárok je 16–22 %. 

  • V poslední kategorii jsou již plnoleté děti, které se nemohou sami živit například z důvodu studia na vysoké škole. Pro plnoleté děti je určeno rozmezí 19–25 % z čistého příjmu rodiče.  

Věkové kategorie jsou rozděleny podle období, kdy v životě dítěte nastávají podstatné změny – například nástup do školky či začátek školní docházky. Tabulka však má pro rozhodování soudů pouze doporučující a nezávazný charakter.  

Když druhý rodič neplatí … 

Situace, kdy tzv. povinný rodič neplatí alimenty na dítě, není vůbec ojedinělá. Podle údajů z webu Úřadu vlády až 31 % samoživitelů nedostává výživné na nezaopatřené dítě a 13 % je nedostává pravidelně. Proto v červenci roku 2021 vznikl institut tzv. náhradního výživného. O co se jedná? V případech, kdy povinný rodič neplatí výživné, je možné žádat o výživné stát. Maximální výše náhradního výživného je stanovena na 3 000 Kč měsíčně.  

Jaké jsou podmínky pro získání náhradního výživného? 

  1. Výživné musí být buď stanoveno soudem nebo musíte mít soudem schválenou dohodu o výživném. Pokud se na platbě a výši výživného dohodnete pouze ústně, nelze o náhradní výživné žádat.  

  1. Dítě musí být nezaopatřené. To znamená, že musí být mladší 15 let a pokud je starší, musíte předložit potvrzení o studiu dítěte. 

  1. Dítě musí mít trvalý pobyt v České republice. 

  1. Musí být zahájen proces vymáhání dlužného výživného. 

To v praxi znamená, že pokud vám povinný rodič neplatí soudem určené nebo soudem uznané výživné, musíte tuto skutečnost oznámit soudu, který zahájí jeho vymáhání. 

O náhradní výživné si můžete žádat na příslušné pobočce Úřadu práce. Na jeho webových stránkách naleznete příslušný formulář, s jehož vyplněním vám pomohou na kontaktních pracovištích ÚP.